Historie
Tábory – pro někoho noční můra, pro jiné romantika, vzpomínky, zážitky, kamarádi. Těch druhých je určitě víc, a proto tábory byly, jsou a budou.
S naší školou (5.ZŠ, Koperníkova Třinec) jsou tábory spjaty už od roku 1980. To se konal první tábor organizovaný naší školou. Byl i pro děti z družební školy v Oščadnici. Místo – Horní Lomná, hlavní vedoucí – pan Josef Szlauer ( pán, který u táborů vydržel dodnes!).
Pak už následoval tábor na základně PZŠ Koperníkova v roce 1981 v Čeladné, další rok již tábory dva – oba v Hluchové – turistický vedl pan Zwyrtek Libor a stanový pan Trombik Zdeněk.
V té době ale už vznikla parta lidí, kteří dokázali, že kamarádství je nade vše. Začala éra táborů v Mostech – Šancích.
A vzniklo to tak – v roce 1984 jsme dostali dotaci 40 000.-Kč na novou stanovou základnu. Jenže to nebylo nic moc, a tak všichni začali tvořit a pomáhat. Stovky hodin obětavé práce při sbíjení podsad, postelí, natírání konstrukcí, šití matrací ….. A výsledek? V roce 1985 již tři turnusy táborů. Tým skvělých vedoucích dokázal své! Zajímavostí je, že nám pomohli i vojáci z Ministerstva vnitra a spolu s polní kuchyní dodali i kuchaře.
Jenže už v tom roce nám příroda nachystala zatěžkávací zkoušku. Byl to rok povodní ( bohužel ne poslední) a bylo nutno tábor evakuovat. S odstupem času již lze konstatovat, že jsme měli vždy štěstí na dobré lidi. V tom roce nám velmi pomohl starosta obce Mosty pan Bazgier, ale i pracovníci Polesí Mosty a lidi z vesnice. A v dalších létech jich přibývalo – pracovníci Lesního závodu Jablunkov, kynologové z Vendryně, Policie ČR, celní správa a mnozí další, kteří nám vždy pomáhali a spolu s pracovníky tábora se snažili, aby byly děti nejen v pohodě, ale aby se i nenudily a mnohému se naučily.
Bylo skvělé, že i paní učitelky naší školy se zapojovaly do organizace a průběhu táborů a to většinou jako kuchařky. Což pro děti byla příjemná změna!
Konečné číslo dětí, které se zúčastnily táborů je hodně přes tisíc. Z mnohých dětí již jsou vedoucí a to je to nejlepší vysvědčení pro organizátory. Určitě si všichni vedoucí, hospodáři, zdravotníci, kuchaři, pomocníci, instruktoři zaslouží i po létech velký dík. A především hlavní vedoucí, kteří to opravdu neměli lehké – takže alespoň pár jmen Janka Duroňová – Kvašňovská, Vladek Palík, Lada Grygová - Kubíková, Míša Szturcová - Badurová, Zdeněk Trombik, Láďa „Jumbo“ Kaleta, Josef „Gežo“ Kotek, Péťa Bukowczan, Martin Zoubek.
Skvělé je i to, že absolutní většina těch, kteří před léty začínali, pomáhají dodnes.
Ještě jedno jméno zde musím uvést – Milan Dorda. To je ten, který zapříčinil to, že po tříleté přestávce, se v roce 1999 tábory opět rozjely.
Nesmím opomenout jeden turnus v obci Guntramovice u Budišova nad Budišovkou, kterému šéfovala paní Vlaďka Blažková – Adamcová.
Je třeba podotknout, že poslední roky je již vše postaveno na otázce dobrovolnosti. Nedá se ani docenit lidi, kteří ve svém volném čase a bez nároku na cokoliv jsou ochotni a schopni se postarat o děti a to bez nadsázky 24 hodin denně. Dovedou zabezpečit nejen aby dítěti bylo dobře, ale aby bylo spokojeno s programem, s jídlem, s kamarády .....
Vždyť s rukou na srdci – někdy máme problém zvládnout jedno či dvě a což teprve takových třicet či čtyřicet!!!
Opravdu historie našich táborů je bohatá a věříme, že neskončí. Že i dál se najdou lidé, kteří přiblíží dětem kouzlo táboráků, sílu noci a pevnost kamarádství...
Edita CHMIELOVÁ